Tomáš Vašíček se na svém prvním Mistrovství ČR neztratil
Že se i po třicítce dají trhat osobní rekordy ve sprintech předvedl hranický atlet Tomáš Vašíček. Ten si ve svých téměř 32 letech na třetím kole ligy v červnu zaběhl parádní osobní rekord na stovce 10,87 s, čímže se nominoval na své první Mistrovství ČR, které proběhlo 25. – 26. července v Plzni. A ani tam se hranický sprinter neztratil.
Pojďme ale popořadě. Tomáš rozhodně nezačal letošní atletickou sezónu ideálně, když se zranil hned na lednovém Mistrovství Moravy a Slezska v halovém sedmiboji, kde mu po osobním rekordu na šedesátce křuplo v koleni při skoku dalekém. Naštěstí po dobře zvolené rehabilitaci a postupném zatěžování mohl po čtyřech měsících opět zakleknout do bloků a zahájit sezónu na dráze. A že se dokázal dostat do skvělé formy potvrdily hned první starty. Vše vyvrcholilo v červnu na třetím kole ligy, kde ve finále stovky zaběhl neskutečný čas 10,87 s (do té doby měl osobní rekord 11,14 s), ten den si posunul osobák i na dvojnásobné trati na 22,48 s.
Na Mistrovství ČR se vybírá z přihlášených 24 nejlepších závodníků a Tomáš Vašíček byl se svým časem devatenáctý, takže se mezi vybrané sprintery pohodlně vešel. Atmosféra na Mistrovství ČR na něj velmi zapůsobila. Už sice závodil v národních programech Zlaté tretry nebo halového mítinku Czech Indoor Gala, ale k nominaci na Mistrovství ČR mu vždy kousek chybělo. Velmi si pochvaloval také nové zázemí plzeňského stadionu. Na pořádání takovýchto velkých akcí je prakticky dokonalý, nová tribuna, rozcvičování možné venku i ve vnitřních prostorách, což je výhodné nejen v nepříznivém počasí, ale i při tropických vedrech, která ten víkend panovala.
Tomáš Vašíček byl nalosován hned do prvního rozběhu do druhé dráhy, běžel například i s lídrem letošních tabulek a následným Mistrem ČR Danem Kováčem. Start mu nevyšel úplně podle představ, mívá i lepší startovní reakce. Bohužel vítr toho dne byl velmi proměnlivý a Vašíčkův rozběh měl smůlu na silný protivítr (oba další rozběhy měly vítr do zad). Hranický sprinter doběhl do cíle na šestém místě v druhém kariérním čase 11,08 s. V součtu všech tří běhů to stačilo na celkové 19. místo, takže přesně potvrdil tabulkové předpoklady.
Po závodě jako vždy hledal na svém běhu chyby a analyzoval, co mohl udělat lépe. Ale rozhodně může být sám se sebou spokojený. Mezi profesionálními atlety jako manuálně pracující amatér se rozhodně neztratil může být na sebe hrdý. Ve věku, kdy už většina atletů (a sprinterů především) věší tretry na hřebík, si běhá osobní rekordy a je schopen konkurovat republikové špičce. Navíc perlička ze statistik, je nejstarší takto rychlý sprinter v ČR, ani v celé první stovce průběžných letošních tabulek nenajdeme nikoho staršího.
Také když si vezme v potaz to, jaký byl začátek roku. Mírně natržený meniskus, který mu stále omezuje veškerý volný pohyb, zjištění nefunkčního předního zkříženého vazu, který je po plastice a špatná chrupavka. Vypadalo to, že už ani běhat nebude. Ale Tomáš je bojovník.
Teď je moc rád za každý start a je vděčný za každé usednuti do bloků, kdy se může do nich pořádně opřít a vystartovat vpřed. Užívá si to, protože nikdy neví, který start může být opravdu ten poslední. A my mu budeme moc držet palce, aby těch startů s radostí bylo ještě nespočet.